|
|
Studium chování vybraných hornin při působení vysokých teplot
Holanec, Aleš ; Sitek,, Libor (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje pozorování a diagnostice přeměn, které probíhají ve vzorcích hornin odlišného mineralogického složení během zahřátí na vysoké teploty. Teoretická část diplomové práce se zabývá sumarizací dostupných informací o vybraných typech hornin. Uvádí poznatky z experimentálního teplotního zatížení vzorku žuly. Jsou zde podrobně popsány principy a přístroje laboratorně experimentálních metod, které jsou použity pro hodnocení odolnosti hornin. V experimentální části je navržena metodika zkoušení, je popsán postup výroby zkušebních vzorků hornin a je vysvětlen způsob, jakým probíhalo tepelné zatížení kamenných desek. V tabulkách a grafech jsou uvedeny výsledky experimentů. Je provedeno srovnání jednotlivých zkoušek a vlastností vybraných vzorků a zhodnocení zjištěných výsledků.
|
|
|
„Suché“ formy gelů – aerogely, xerogely – metody přípravy, vlastnosti a možné aplikace
Sedlář, Marian ; Smilek, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce bylo zjistit jaký, vliv má sušení hydrogelu na jeho vnitřní strukturu na vhodném modelovém hydrogelovém systému. V teoretické části této práce byly popsány vybrané metody strukturní analýzy se používají pro charakterizaci gelů v původním hydratovaném stavu a následně i v suchém stavu. V praktické části byly jako modelový hydrogelový systém zvoleny hydrogely na bázi agarózy o různé koncentraci a s různými přídavky polyelektrolytů. Na strukturní analýzu hydrogelů byla zvolena metoda kryo-skenovací elektronová mikroskopie a turbidimetrie. Pro suché formy gelů, byla zvolena skenovací elektronová mikroskopie a rtuťová porozimetrie. Získaná data a výsledky, získané pro modelový gelový systém, mohou následně posloužit při zkoumání vnitřní struktury dalších hydrogelových systému a jejich suchých forem.
|
|
|
Komplexní strukturní charakterizace semi-interpenetrovaných biopolymerních hydrogelů
Trudičová, Monika ; Krzyžánek, Vladislav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce bylo otestovat využitelnost dostupných technik strukturní analýzy na vhodném modelovém hydrogelovém systému. Hlavním cílem bylo zhodnotit výhody a nevýhody vybraných technik strukturní analýzy a vliv změny kompozice daného hydrogelového systému na jeho vnitřní strukturu. Jako modelový systém byly zvoleny semi-interpenetrované hydrogely na bázi agarózy o různé koncentraci, tento typ materiálu byl vybrán pro jednoduchou a opakovatelnou přípravu a taktéž pro jeho aplikační potenciál. Technikami strukturní analýzy byly zvoleny elektronová mikroskopie (SEM, kryoSEM), rtuťová porozimetrie a turbidimetrie. Získané informace poslouží k prohloubení znalostí o vlivu kompozice hydrogelu na jeho strukturu a porovnání vybraných technik poslouží pro volbu vhodných strukturních analýz v budoucnu, které budou aplikovatelné i na jiné hydrogelové systémy.
|
|
|
Studium odolnosti kameniva vůči působení vysokých teplot
Holanec, Aleš ; Sitek,, Libor (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá sledováním změn probíhajících v přírodním kameni a kamenivu při působení vysokých teplot. Teoretická část práce je věnována informacím o základních skupinách hornin, technologii zpracování přírodního kamene a především studiu chování přírodního kamene a kameniva při působení vysokých teplot. Zároveň jsou v této části uvedeny poznatky z výzkumných prací zaměřených na sledování chování hornin při působení vysokých teplot. V experimentální části práce je proveden výběr hornin s vyšší předpokládanou odolností vůči působení vysokých teplot včetně podrobných informací a popisu. Dále je v této části uvedeno porovnání zjištěných vlastností jednotlivých hornin. Následně jsou popsány nejdůležitější metody zkoušení, je popsán postup přípravy vzorků hornin a je proveden návrh experimentu pro hodnocení odolnosti hornin a kameniva vůči působení vysokých teplot.
|
|
|
Studium chování vybraných hornin při působení vysokých teplot
Holanec, Aleš ; Sitek,, Libor (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje pozorování a diagnostice přeměn, které probíhají ve vzorcích hornin odlišného mineralogického složení během zahřátí na vysoké teploty. Teoretická část diplomové práce se zabývá sumarizací dostupných informací o vybraných typech hornin. Uvádí poznatky z experimentálního teplotního zatížení vzorku žuly. Jsou zde podrobně popsány principy a přístroje laboratorně experimentálních metod, které jsou použity pro hodnocení odolnosti hornin. V experimentální části je navržena metodika zkoušení, je popsán postup výroby zkušebních vzorků hornin a je vysvětlen způsob, jakým probíhalo tepelné zatížení kamenných desek. V tabulkách a grafech jsou uvedeny výsledky experimentů. Je provedeno srovnání jednotlivých zkoušek a vlastností vybraných vzorků a zhodnocení zjištěných výsledků.
|
|
|
„Suché“ formy gelů – aerogely, xerogely – metody přípravy, vlastnosti a možné aplikace
Sedlář, Marian ; Smilek, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce bylo zjistit jaký, vliv má sušení hydrogelu na jeho vnitřní strukturu na vhodném modelovém hydrogelovém systému. V teoretické části této práce byly popsány vybrané metody strukturní analýzy se používají pro charakterizaci gelů v původním hydratovaném stavu a následně i v suchém stavu. V praktické části byly jako modelový hydrogelový systém zvoleny hydrogely na bázi agarózy o různé koncentraci a s různými přídavky polyelektrolytů. Na strukturní analýzu hydrogelů byla zvolena metoda kryo-skenovací elektronová mikroskopie a turbidimetrie. Pro suché formy gelů, byla zvolena skenovací elektronová mikroskopie a rtuťová porozimetrie. Získaná data a výsledky, získané pro modelový gelový systém, mohou následně posloužit při zkoumání vnitřní struktury dalších hydrogelových systému a jejich suchých forem.
|
|
|
Komplexní strukturní charakterizace semi-interpenetrovaných biopolymerních hydrogelů
Trudičová, Monika ; Krzyžánek, Vladislav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce bylo otestovat využitelnost dostupných technik strukturní analýzy na vhodném modelovém hydrogelovém systému. Hlavním cílem bylo zhodnotit výhody a nevýhody vybraných technik strukturní analýzy a vliv změny kompozice daného hydrogelového systému na jeho vnitřní strukturu. Jako modelový systém byly zvoleny semi-interpenetrované hydrogely na bázi agarózy o různé koncentraci, tento typ materiálu byl vybrán pro jednoduchou a opakovatelnou přípravu a taktéž pro jeho aplikační potenciál. Technikami strukturní analýzy byly zvoleny elektronová mikroskopie (SEM, kryoSEM), rtuťová porozimetrie a turbidimetrie. Získané informace poslouží k prohloubení znalostí o vlivu kompozice hydrogelu na jeho strukturu a porovnání vybraných technik poslouží pro volbu vhodných strukturních analýz v budoucnu, které budou aplikovatelné i na jiné hydrogelové systémy.
|
|
|
Vliv CaO na strukturu a propustnost jílovité zeminy
Pastyriková, Zdeňka ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Frankovská, Jana (oponent) ; Sněhota, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit vliv množství vápna (1 - 8% CaO) a doby zrání (1 - 540 dní) na strukturu jemnozrnné zeminy hutněné při optimální vlhkosti energií Proctor standard a zda očekávaná změna struktury zeminy ovlivní její hydraulickou vodivost. Pomocí rtuťové porozimetrie (MIP) byla na laboratorně zhutněných vzorcích spraše s 1, 2, 4 a 8% CaO studována změna pórového prostoru po dlouhou dobu zrání (1 - 540 dní). Průběh pucolánových reakcí byl monitorován měřením pH. Vznik nových minerálních fází (hydratovaný silikát vápenatý a hydratovaný hlinitan vápenatý a hydratovaný hlinitouhličitan vápenatý) ve vápněné zemině byl potvrzen RTG difrakcí. Rtuťová porozimetrie odhalila, že 2% CaO je dostačující pro vznik pucolánových reakcí. Toto množství vápna je pod stanovenou hodnotou optimálního množství vápna, které bylo stanoveno za pomoci pH měření (Eades a Grim, 1966). Dokud hodnota pH neklesne pod hodnotu 11,7, jsou pozorovatelné změny pórového prostoru. U zeminy s obsahem 4%, respektive 8% vápna byl pokles množství makropórů a nárůst množství mezopórů pozorovatelný během 360 dní, respektive během 540 dní zrání a při obsahu 2% CaO pokles makropórů byl ukončen po 120 dnech zrání, což je způsobeno tvorbou nových minerálních fází během pucolánových reakcí Při obsahu 1% vápna změna zastoupení makropórů...
|
|
|
Metodika určování provenience přírodního kamene – pískovce – exaktními laboratorními metodami
Přikryl, Richard ; Weishauptová, Zuzana ; Přikrylová, Jiřina
Metodika se zabývá hlavními postupy a analytickými rozbory, které lze využít k petrografickému a geochemickému popisu pískovců, který poté slouží k určování jejich provenience. V metodice je diskutován rozsah použití jednotlivých metod pro popis pískovců a současné možnosti jejich petrografické klasifikace. Certifikovaná metodika je určena pro oblast památkové péče, která využívá výsledků materiálových rozborů objektů kulturního dědictví – sochařských výtvarných děl, architektonických prvků a staveb, zhotovených z pískovců. Výsledky, dosažené pomocí postupy, navrženými v této metodice by měly přispět: (1) ke zpřesnění znalostí o tomto typu sochařského a stavebního materiálu; (2) ke sjednocení postupů, používaných při klasifikaci pískovců; (3) k nalezení zdrojové lokality či alespoň oblasti, z níž byl přírodní kámen (pískovec) odebírán; (4) k hledání vhodného náhradního typu pískovce při nutnosti výměny; (5) k poznání vhodných postupů při restaurování pískovce. Oblast využití této metodiky je tedy při předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, na nichž byl použit příslušný typ přírodního kamene, tedy pískovec. Metodika je určena širšímu okruhu specialistů, kteří se podílejí na předrestaurátorských materiálových průzkumech památek. Jedná se nejen o specialisty – geology, kteří provádějí samotný rozbor přírodního kamene z památek, ale též specialisty, kteří rozbor zadávají a kteří výsledky průzkumu potřebují pro volbu vhodné strategie restaurování – tedy restaurátory a technology. Těmto specializacím by metodika měla posloužit při formulování požadavků na typ rozboru a při interpretaci jeho výsledků. Metodika byla certifikována dne 18. 8. 2016, Osvědčení č. 143 (č.j. MK 53116/2016 OVV; sp. zn. MK-S 6346/2016 OVV).
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Materiálový rozbor přírodního kamene – opuky – exaktními laboratorními metodami jako nástroj ke stanovení zdrojové oblasti
Přikryl, Richard ; Šťastná, Aneta ; Přikrylová, Jiřina ; Zamrazilová, Lenka ; Weishauptová, Zuzana
Metodika se zabývá hlavními postupy a analytickými rozbory, které lze využít k petrografickému popisu opuk, který poté slouží k určování jejich provenience. V metodice je diskutován rozsah použití jednotlivých metod pro popis opuk a současné možnosti jejich petrografické klasifikace. Metodika je určena pro oblast památkové péče, která využívá výsledků materiálových rozborů objektů kulturního dědictví – sochařských výtvarných děl, architektonických prvků a staveb, zhotovených z opuky. Výsledky, dosažené pomocí postupů, navržených v této metodice by měly přispět: (1) ke zpřesnění znalostí o materiálu; (2) ke sjednocení postupů, používaných při klasifikaci opuk; (3) k nalezení zdrojové lokality či alespoň oblasti, z níž byl přírodní kámen (opuka) odebírán; (4) k hledání vhodného náhradního typu opuky při nutnosti výměny; (5) k poznání vhodných postupů při restaurování objektů z opuky. Oblast využití této metodiky je tedy při předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, na nichž byl použit příslušný typ přírodního kamene, tedy opuka. Předložená metodika je určena širšímu okruhu specialistů, kteří se podílejí na předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, nebo rozbor zadávají, či výsledky průzkumu potřebují pro volbu vhodné strategie restaurování. Metodika byla certifikována dne 28. 5. 2015, Osvědčení č. 33 (č.j. MK 3363/2015 OVV; sp. zn. MK-S 115/2015 OVV).
Plný text: PDF; PDF
|
host ::
RSS.